Obsah

Z nejstarší historie

Na podzim r. 1955 došlo Archeologickému ústavu ČSAV v Praze hlášení o nálezu pravěké keramiky v Milíně. Naleziště bylo situováno uprostřed obce na mírném svahu, přivráceném k severozápadu. 
 


mil_archeo1Střep nádoby (období přesně neurčeno). Uloženo v milínském muzeu. Nalezeno jižně od silnice Příbram - Milín panem Františkem Slámou do r. 1981 (snad v místě původní osady?) 



Pozdně halštatské jámy v Milíně

Na podzim r. 1955 došlo Archeologickému ústavu ČSAV v Praze hlášení o nálezu pravěké keramiky v Milíně. Naleziště bylo situováno uprostřed obce na mírném svahu, přivráceném k severozápadu. Jáma č. 1, kterou r. 1955 prokopala H. Olmerová na pozemku č. parc. 335, měla pod 30 cm silnou vrstvou ornice kruhovitý půdorys a kotlovitý profil; hloubka vlastní jámy měřila 55 cm, průměr jímky při ústí 105 cm, při dně 75 cm. Výplň jámy tvořila černá kompaktní hlína, při ústí jámy leželo několik velkých kamenů, při dně spodek velké zásobnicové nádoby drsného žlutohnědého povrchu s odsazeným dnem. V ostatní výplni byly další střepy mísovitých nádob, některé na vnitřní straně tuhované. V září 1956 byl ohlášen další nález na parc. č. 335/4, který byl označen jako jáma č. 2. Obsahoval četné zlomky keramiky, převahou okrajové zlomky z mísovitých tvarů s oblými i lomenými stěnami. V jámě byly nalezeny také přesleny, tři zlomky hliněných roštů, pocházejících nepochybně z hrnčířské pece. Jáma č. 2. byla původně větším zahloubeným objektem - dílnou s hrnčířskou pecí.
(Podle J. Hraly, Archeologické rozhledy, ročník XI, sešit 1)



mil_archeo2Milín, nález nádoby v pozdněhalštatské jámě (foto J. Škoda, Archeologické rozhledy, 1959, koloroval Jiří Vostarek) 

Autor: Obec Milín ©