Památky Milínska

Pumpa je funkcionalistické dílo z roku 1959, jednoduchých a čistých tvarů, upoutávající dominantním prvkem zastřešení. Úvodní i technický projekt vypracoval Stanislav Sedláček. Památkově je chráněna od 2. května 2016.

V Milíně se začal stavět hřbitov (vedle státní silnice) v roce 1906 a vysvěcen byl 2. srpna 1908. Od toho dne přešel do užívání.

Jednoduchá stavbička z r. 1729 v lokalitě na Homoli, přibližně čtvercového půdorysu, se zaklenutým vstupem a půlkruhovým bohatě profilovaným štítkem.

Původně byl na návsi vysvěcen 9. dubna 1840 P. Pachmanem dřevěný kříž. Později byla postavena kaplička, která je zasvěcena sv. Václavu.

Aktualizovaná brožura - Kaple, kapličky, kříže a boží muka ve farnosti slivické.
Tato brožura byla vydána v r. 2013 (autor J. Kuba z Lešetic).

Nachází se na Slivici (oddělená součást Milína).
Původní slivický kostel byl asi dřevěný s poustkou. Jeho zakladateli byli buď templáři nebo němečtí rytíři. Zakladatelem současného kostela sv. Petra je první arcibiskup pražský Arnošt z Pardubic. Rozhodnutí o právu patronátním je datováno roku 1362. Původně postaven ve slohu gotickém, ale z této dispozice se zachoval jen presbytář.

Náboženským potřebám obyvatel Milína sloužil v minulém století pouze kostel sv. Petra na Slivici. Proto milínští občané usilovali o vybudování vlastního kostela. Za tím účelem bylo rozhodnuto přebudovat kontribuční sýpku (z r. 1824, původně patřící Hospodářské záložně v Příbrami), stojící na kopci na okraji městečka, na nový kostel.

Křížová cesta a lipová alej vedle kostela Sv. Petra na Slivici. Prázdné výklenkové kapličky tvoří pozůstatek křížové cesty. Kolem roste lipová alej, kterou sázeli jezuité po příchodu do osady roku 1646.

Za ,,stoletou" lípu svobody je v Milíně považována ta vedle kapličky sv. Jana Nepomuckého na Homoli. Označena je žulovou deskou s nápisem - LÍPA SVOBODY, 13. dubna 1919.

Alej je je památkově chráněná, lípy sázeli Jezuité r. 1646. Soupis památných stromů z roku 1941 udává, že vyhlášeny byly rozhodnutím vlastníka, Duchovní správy na Slivici. Z původních 65 jedinců dodnes stojí téměř 50.

Milník je patník nebo sloup, který stojí u cesty, trati, v našem případě u silnice a označuje vzdálenost v mílích. Milníky se budovaly již ve starověku a byly to původně kamenné obelisky, později se tvořily např. betonové. Většinou byly zhotoveny z místních zdrojů, ale ty významné byly kamenicky zpracované, leckde jsou k vidění i milníky z dovezených, vzácnějších surovin (mramor).

Mlýn Bolina se poprvé připomíná roku 1320. Je to mlýn na vrchní vodu a na jeho kolo je voda přiváděna z rybníku na Buku.

Mlýn Kotalík dostal jméno podle mlynáře z přelomu 19. a 20. století. K mlýnu tehdy patřilo ještě hospodářství asi 5 ha.

Požární nádrž Bahno byla slavnostně otevřena v r. 1976. Vznikla z původního rybníčku ,,kačáku" v akci Z.

Památník se nachází na území obce Milín a je vybudován na návrší mezi Milínem a jeho osadou Slivice. Památník vyjadřuje ideu definitivní porážky německé hitlerovské armády dovršenou posledním bojem 2. světové války na evropském kontinentu. Také slouží jako připomínka na nespočetné množství obětí, jež si válka vyžádala v řadách vojsk, partyzánů i mezi civilisty v celém regionu.

Zásluhou čtenářského spolku byla vyhotovena pamětní deska (tmavý syenit, návrh - příbramský profesor Matěj Pelnář), která byla slavnostně odhalena dne 25. června 1882 na rodném domku Emanuela Bořického v čp. 75 (ulice 11. května). Za deskou je zazděn pamětní list.

Kdo jede autem nebo autobusem od jihočeských rybníků směrem ku Praze, možná si v půli cesty všimne po levé straně nápadné a zajímavé siluety. Při bedlivějším pohledu člověk rozezná dva komíny, z toho jeden s podivnou konstrukcí (čapí hnízdo) na vrcholu. Tyto komíny patří, lépe napsáno, jsou dominantou milínského pivovaru, ten se nachází v areálu čp. 1 (bývalý milínský zámek). V historii objekt patřil Schwarzenberkům.

Pomník obětem 1. světové války z Milína a okolí se nachází v Milíně, v ulici 11. května vedle budovy s čp. 1 (bývalý pivovar). Jeho autorem je akademický sochař Jan Vítězslav Dušek z Tábora. Základní kámen byl položen 28. října 1928.

Původní dům pochází ze 17. století. První písemné zmínky jsou o něm z roku 1652. Tehdy byl nazýván ,,grunt Válovský". V zápisech je jeho cena uváděna na 80 kop. Radniční grunt je majetkem městské obce milínské podle směnné smlouvy od 12. února 1868.

Základní údaje o stavbě:
Název - Výrobně nákupní středisko Milín - Silo 66 tisíc tun
Ústřední investor - Ministerstvo zemědělství a výživy
Generální projektant - PÚ ZZN Praha
Generální dodavatel - Chemadex Varšava, prostřednictvím podniku zahraničního obchodu Budimex
Zahájení stavby - prosince 1975
Ukončení stavby - březen 1979
Kapacita sila - 66 tis. tun (99 buněk)
Plocha zástavby - 4 119 m2
Kubatura - 146 977 m3

První písemná zpráva o milínském školství pochází z roku 1700. Dále se uvádí, že už v roce 1709 v Milíně působí učitel Borschitsky (z tohoto rodu pochází významný milínský rodák Dr. Emanuel Bořický). Školní vyučování bylo provozováno v soukromých domech, v místnostech areálu radnice aj. V letech 1863 – 1864 byla postavena první školní budova v Milíně na Homoli, nákladem 15 142 zl. Od roku 2017 se opět stala majetkem obce Milín.

Zámecká budova, kde sídlili někdejší majitelé panství, leží ve východní části obce při silnici do Zavržic. Písemné zprávy o vzniku tohoto zámku se nedochovaly. Svými základy pochází ze 17. století, jeho pozdější podoba z druhé poloviny 18. století. Před zámkem na jihu je rozsáhlý hospodářský dvůr, na severozápadě se rozkládá anglický park. Ke dvoru patřil také ovčín a malý pivovar. V roce 2018 započala revitalizace parku, který přešel do majetku obce Milín. Samotná budova zámku je v havarijním stavu.

Historie rtišovického zámku v současnosti devastovaného (opravy však již byly zahájeny) sahá do roku 1738. Tímto rokem je datován i vstupní portál. Stavba je barokní, hlavní patrová budova obdélníkového půdorysu, valbová střecha má věžičku, ve východním křídle byla kaple sv. Jana Nepomuckého. Objekt se nachází v areálu hospodářského dvora, na jižní straně zámku se rozkládá anglický park. Ještě v 18. století před vstupním portálem stály sochy sv. Václava a sv. Vojtěcha z pálené hlíny.

Milínská železniční stanice je nejvýše položenou stanicí na trati Protivín – Zdice (551 m. n.).