Poté, co nás uvítal Ferda Mravenec veselou básničkou, mohl jsem si od medvídka nebo včelky Máji vyzvednout kartičku na krk a proletět světelnou branou. U vrátek vzadu na zahradě mě ještě jedna broučice nasměrovala ke kostelu, takže frrr. Tam jsem svými tykadly dobře osahal vytyčenou trasu, následovalo objímání velikého stromu a pošeptání tajného poselství. A už jsem se těšil na rychlý slet zpět ke knihovně; na cestu mi svítil fungl nový náramek od brouččí kontroly. V cíli jsem dostal od barevného papouška záhadnou malou tyčku, která se po zapálení svíčkou hezky rozprskala.
Svou účast jsem potvrdil podpisem (někdo obrázkem) na tabuli a zajedl teplým trdlem ze stánku a zapil čajem od hodných knihovnic. Všem broučkům přeji krásnou mírnou zimu... a na jaře „Na shledanou!“
Se svolením broučka z deníku přepsal Ferda Mravenec (jinak Dana Reiterová z knihovny).
