Obsah

MILNÍK ZE ZLATÉ STEZKY

Typ: ostatní
MILNÍK ZE ZLATÉ STEZKY 1Milník je patník nebo sloup, který stojí u cesty, trati, v našem případě u silnice a označuje vzdálenost v mílích. Milníky se budovaly již ve starověku a byly to původně kamenné obelisky, později se tvořily např. betonové. Většinou byly zhotoveny z místních zdrojů, ale ty významné byly kamenicky zpracované, leckde jsou k vidění i milníky z dovezených, vzácnějších surovin (mramor).

Milínský milník (v hlavici žulového milníku je kvádr, na kterém jsou vyznačeny směry cest, navzdory několikerým poškozením a haváriím byl restaurován a znovu postaven na původním místě v roce 2001), který se v historii nacházel a svému účelu sloužil podél Zlaté stezky, je v současnosti k vidění u silnice směr Luh v části obce zvané Kojetín. (Název Zlatá stezka sice patřil jen úseku z Pasova do Prachatic, ale v přeneseném slova smyslu se tak říkalo celé cestě až do Prahy). Nejstarší písemná zmínka o této stezce se zachovala v ,,Kupecké listině“ z roku 906. Zmínky o této stezce lze dále najít k roku 1088, 1101, 1212. O její důležitosti mluví list Karla IV. z 11. října 1369. Zlatá stezka měla výsadu, že souběžně s ní nesměla jít žádná jiná stezka do Pasova. Několikrát se její směr měnil. Původně míjela Příbram. Teprve za císaře Rudolfa II. jeho majestátem z 20. listopadu 1579, jímž bylo město Příbram povýšeno na Královské horní město, se trasa Zlaté stezky pozměnila a vedla přes Příbram. Stezka vedla přes Milín na Kojetín a pod vrchem Vranč na Životice a dále na Březnici. 
Vypravuje se, že slovanští kupci z Čech tudy dojížděli na trhy do Lince, putovali po ní nejen obchodníci, ale i válečníci a panovníci. Hlavním předmětem obchodu po stezce byla sůl, obilí, med, vosk, kožešiny, cín, dobytek, ale převáželi se i otroci. Přes Milín se ze severských krajin převážel jantar, dovážely se zbraně, víno, sukna z Flander, rybí slanečky a jiné zboží. 
Terénní úpravy stezky byly v té době primitivní. Nejprve byla pouhou lesní stezkou, pěšinou v lese. Později byly v lesích vykáceny stromy, místy vysekány skály, hluboké rokle byly zaváženy kládami, přes močály byly kladeny hatě (otepi), aby se jízda usnadnila. V osadách podél byly zřizovány kovárny (důležité zastávky na kování koní). Kníže Břetislav dal stezku opravit a zřídil na ní vybírání cla. Stezka měla tu výsadu, že souběžně s ní nesměla vést žádná jiná cesta do Pasova a do severního Bavorska. 
Dnes máme po trase původní stezky jen nepatrné stopy v polích. Zůstaly jen tam, kde se od nepaměti používala polní cesta. Jinde se již zaorala, také zarostla křovím a divokým porostem.


Vytvořeno: 29. 11. 2017
Poslední aktualizace: 19. 1. 2018 10:26
Autor: Správce Webu