Navigace

Obsah

Osada Kamenná

Osada Kamenná leží asi 3,5 km západně od Milína. Ves Kamenná původně patřila k příbramskému arcibiskupství a poprvé je doložena z roku 1379.

Kamenná


Kolem roku 1520 Kamennou drželi Pešíkové z Komárova, roku 1539 Rozvadovští z Něšova. V roce 1566 se Kamenná stala dědičným statkem Kaleniců z Kalenic a posléze majetkem Jana Ježovského z Lub, Jiřího Strachovského z Lub, Jana Dominika Krumpholze, Matyáše Wagnera z Angenburku a dalších. 
V roce 1866, za doby prusko-rakouské války, prolo vesnicí mnoho batalionů pruského vojska. Na konci 19. století byl majitelem velkostatku hrabě Richard Clam Martinic, roku 1895 se stal majitelem továrník Kocián Hernych z Ústí nad Orlicí.
V roce 1910 koupil Kamennou Otakar Brdlík, po 2. světové válce ing. Mirko Uher. Na podzim roku 1950 byl majetek zkonfiskován a vytvořen Státní statek Kamenná. 

Kamenná byla jednou z prvních oblastí Příbramska, určenou k průzkumu a těžbě uranové rudy. Od roku 1947 se zde objevují první geologové a technici, kteří dokumentují naleziště rudy. Na podzim téhož roku se zde zakládají první průzkumné šachtice (jedna v zámeckém parku). 8. ledna 1949 bylo zahájeno hloubení jámy závodu Kamenná poblíž zámeckého parku v "Záhoří". V dalších letech se provoz dále rozšiřuje a v okolí vznikají další šachty. Na severní straně parku jsou vykáceny vzácné staleté stromy. V závodě pracují i němečtí váleční zajatci, pro něž byl postaven trestanecký tábor. Naprostá většina zdejších občanů pracuje v dolech, kde je výdělek až třikrát vyšší než v jiných odvětvích. V roce 1951 se začíná projevovat nepříznivý vliv poddolování obce: úbytek vody ve studních. Kolem roku 1960 dochází k postupnému útlumu zdejší těžby (ložisko je takřka vyčerpáno) a postupné likvidaci důlních zařízení. 

Zámecká budova, kde sídlili někdejší majitelé panství, leží ve východní části obce při silnici do Zavržic. Písemné zprávy o vzniku tohoto zámku se nedochovaly. Svými základy pochází ze 17. století, jeho pozdější podoba z druhé poloviny 18. století. Před zámkem na jihu je rozsáhlý hospodářský dvůr, na severozápadě se rozkládá anglický park. Ke dvoru patřil také ovčín a malý pivovar. V roce 2018 započala revitalizace parku, který přešel do majetku obce Milín. Samotná budova zámku je v havarijním stavu.

Na návrší směrem k Třebsku stojí dnes poškozená socha sv. Víta, která původně stála na nádvoří velkostatku. 

Nad vesnicí směrem jižním se nachází židovský hřbitov, jehož stáří je dle pamětníků kolem 400 let. Náhrobní kameny s hebrejskými, německými a českými nápisy. Poslední pohřbívání kolem roku 1939. 

 

Další informace



Vytvořeno: 29. 11. 2017
Poslední aktualizace: 13. 9. 2023 14:40
Autor: Správce Webu