Ti, co se báli víc, měli časové vstupenky již od odpoledních hodin, odvážnější chodili až za tmy. A že se bylo čeho bát! Před knihovnou se nejprve účastníci shromáždili po skupinkách, pokyny dostávali od pekelné hospodyňky a Doroty Máchalové. Společně se přišlo až k peklu, odkud průvodkyně zbaběle utekly zpátky hned poté, co zaslechly dunivé rány z pekla. V pivovarské várně to čmoudilo, blikalo červeným světlem a bylo tam pravé peklo. Děti i někteří dospělí museli na „váhu hříchů“, vyslechli si od Lucifera stížnosti a pokárání. Ti, co slíbili, že se polepší, byli zadním vchodem vypuštěni ven. Musíme přiznat, že několik hodně vystrašených dětí pouze prošlo kolem pekla - a i to jim dalo dost zabrat - a čekali na přijetí rovnou v nebi. Bylo jim to laskavě prominuto. Následovala osvětlená cesta až k nebeské bráně. Tam to bylo krásně zářivě barevné.
Navíc hodný Mikuláš se svými pomocníky anděly věděl moc dobře, za co má každého pochválit. A za přednesenou básničku dostal každý zaslouženě balíček s odměnou. Pak už se šli všichni s úlevou pochlubit zpět ke knihovně, že cestu úspěšně zvládli, za což jim byl odměnou teplý čaj.
Děkujeme všem čertům, andělům i Mikulášovi (celkem se akce účastnilo 17 hasičů, knihovnic a ostatních přátel nebe/pekla). Dále moc děkujeme rodině Srbkových/Štětinových za půjčení jedinečných prostor a také za rozdělání pekelného ohně. Paní Havlíčkové díky za „balíčkování“ a obci Milín za financování celé akce.
