Pietní akce začala v 10 hod. dopoledne u pamětních desek místních legionářů a byla věnována všem bez rozdílu, na které straně bojovali. Účastnila se řada hostů. V prvé řadě k nám zavítal vzácný host bývalý náčelník generál. štábu AČR armádní generál ve výslužbě Jiří Šedivý, místostarosta města Příbram pan Karpíšek, PhDr. Věra Smolová ředitelka SOA v Příbrami, starosta obce Milín Ing. Vladimír Vojáček, zástupce SDH v Milíně pan Václav Kalík, zástupci Skautů, za Klub vojen. historie Příbram pan Míka, za spolek Příbramských horníků a hutníků pan Josef Dražan, z Ústředního výboru čs. bojovníků za svobodu pan Miroslav Maršálek, členové Jednoty ČsOL, také někteří bývalí rodáci z obce a příbuzní legionářů. Celou akci doprovázela TV Fonka Příbram.
Pietní akt začal zvukovým signálem „Pozor“. Následovala minuta ticha za padlé a zemřelé. Vzápětí přečetla procítěně PhDr. Věra Smolová dopis Václava Bartoše z Buku č. 9 při odjezdu na východní frontu dne 2. ledna 1916 adresovaný sl. Anežce Štěpánové z Buku č. 11 (spolužačce z milínské školy), kde se loučí s rodnou vsí a se všemi, které znal. Na dopise s podobenkami vojáků v Rak.-uher. uniformách je ještě připsán pozdrav od Vojtěcha Ansla z Buku č. 23, též jeho spolužáka. Oba odjížděli se 102. pěším plukem z doplň. velitelství z Benešova s nejistou vidinou návratu. Krásný, procítěný přednes paní PhDr. Smolové dojal k slzám řadu přítomných.
S hlavním projevem vystoupil předseda Jednoty ČsOL Ing. Miroslav Ječmen. S historickými fakty obce za 1.sv války seznámil přítomné br. A. Vošahlík. Následovaly zdravice hostů a položení kytic u pamětních desek a v závěru zazněla česká státní hymna.
Po celou dobu pietního aktu byla vztyčena vlajka českých legií z pozůstalosti italského legionáře Richarda Štěpána z Buku č. 11, který tragicky zahynul dne 11. 5. 1945 se svými syny Vladimírem a Jiřím u Milína.
Všem zúčastněným patří poděkování za zájem o historii naší obce. Ovšem trochu si musím postěžovat na malou účast místních, zejména mladých, a nezájem o místní historii a svých předků. Kladu si otázku, jak chtějí vychovávat své potomky? Národ, který nezná svoji historii je mrtvý národ. Smutné konstatování přátelé, že? To svědčí o špatném stavu celé společnosti.
Arnošt Vošahlík - autor článku
