Ve směru od Prahy a zároveň z výcvikového prostoru SS na Sedlčansku se tehdy desetitisíce hitlerovských vojáků snažily dostat na jihozápad do amerického zajetí. V momentě, kdy vešly v platnost podmínky kapitulace, Němci museli zůstat stát. Aby nepadli do sovětského zajetí, z něhož měli obrovský strach, snažili se probít k Američanům. Ti ale už nebyli ochotni přebírat další Němce, proto je odrazili a demarkační linii uzavřeli. Celé německé uskupení uvázlo v tomto prostoru a proti němu zaútočili vojáci tří ukrajinských frontů Rudé armády, kteří je spolu s Američany sevřeli ze všech stran. V ozbrojeném střetnutí se bojů s nepřítelem zúčastnil místní nepříliš početný a jen lehce vyzbrojený partyzánský oddíl Smrt fašismu zformovaný okolo sovětského desantu kpt. J. A. Olesinského.
Partyzánský pokus o útok byl však v průběhu dopoledne 11. května Němci v prostoru Slivice krutě a nemilosrdně potlačen. Teprve úder sovětských vojsk 11. května 1945 v odpoledních a nočních hodinách pod vedením generála K. A. Sviridova znamenal definitivní konec bojů. Po předchozím průzkumu terénu následoval přepad pomocí děl a kaťuší. Palebné pozice si Rudá armáda vytvořila mezi Svatou Horou a Háji, u Brodu a před Raděticemi. Obranný rajón nepřítele pokryla sovětská dělostřelecká palba, pak přišel útok pozemních vojsk. Význam této pravděpodobně poslední rozsáhlejší vojenské operace 2. světové války v Evropě umocňuje skutečnost, že se na ní bezprostředně podílely útvary tří ukrajinských frontů (UF) a nepřímo také jednotky amerického XII. sboru ve směru od Čimelic. Asi ve 3 hodiny ráno 12. května 1945 utichla u Slivice střelba, Němci opustili své pozice a kapitulovali. Oficiální tečku za bojovou činností však udělala kapitulace gen. von Pücklera podepsaná v Čimelicích již v 1.30 hodin 12. května, která byla zároveň i poslední kapitulací druhé světové války podepsanou na našem kontinentě. Druhého dne generál spáchal v Čimelicích sebevraždu. Do zajetí padlo 6000 Němců.
Každoročně se v prostoru památníků konají vzpomínkové slavnosti a rekonstrukce bitvy.
Popis památníku
Památník byl vybudován podle návrhu akademického architekta Václava Hilského v roce 1970. Stojí na pětiúhelníkovém platu z benátské dlažby o ploše 370 m2. Dominantu prostranství tvoří dva pylony ze světlé liberecké žuly o výšce 10,5 a 11 metrů. Vnitřní stěny obou pylonů jsou hladce otesány a leštěny, ostatní strany jen hrubě otesány špičákem. (Dílo provedl Československý průmysl kamene Liberec.)
V úpatí pylonů se nachází nakloněná deska 2 x 2 metry. Její původní spodní vrstva byla z bronzu. (podle návrhu sochaře V. Dobrovolské) Na ploše desky je text, připomínající dovršení porážky nacistických vojsk v tomto regionu dne 11. května 1945. Ideologicky poznamenaná část textu na desce způsobila, že tato byla v roce 1990 překryta třemi pláty světlé kozárovické žuly. A zároveň byla zhotovena i malá deska s textem - 11. V. 1945 (z dílny kameníků z Kozárovic).
V pravé části plochy jsou tři žulové monolitické kvádry. Symbolicky znázorňují účast tří ukrajinských frontů při dovršení porážky nepřítele v posledních bojích 2. světové války.
Památník byl zapsán do seznamu nemovitých kulturních památek u Památkového ústavu středních Čech v Praze.
Odhalení proběhlo 10. 5. 1970 (k 25. výročí ukončení 2. světové války).
Správa objektu včetně hospodaření v areálu a zodpovědnost náleží obci Milín.
Dokumenty ke stažení: https://www.pamatkovykatalog.cz/pamatnik-poslednich-boju-druhe-svetove-valky-14502873
