Ohlédnutí za akcemi

Fakta:
Počet stanovišť: 15
Počet pohádkových postav: 41
Počet dětských účastníků: 161
Počasí: den před a po – déšť, v den akce teplo a bez deště!
Zvláštnosti oproti minulým ročníkům: poklad a s tím spojené plnění úkolů – jen na některých stanovištích, list s osobním přáním (vhazoval se do kouzelné obálky), získávání autogramu pohádkové postavy, která se tím stala osobním ochráncem (ve snu, při strachu apod.)

Můj osobní dojem byl celkově příznivý, jen byl před samotným začátkem velký chaos (potřebovala bych se rozdvojit, ještě lépe roztrojit, abych vše stihla správně a včas). Samozřejmě mám sepsanou řadu postřehů, co dělat příště lépe – ke všeobecné spokojenosti. Problémem je a vždy bylo sehnat dostatek ochotných a šikovných lidí na stanoviště. Vypadalo to, že tři místa budeme muset nechat prázdná, ale nakonec se na poslední chvíli našli nadšenci (až z Prahy). Pravdou však je, že některá stanoviště byla spíše „dekorativní“ – děti se zde mohly vyfotit, prohlédly si pohádkové bytosti, a pokud neměly vylosovaný žeton na poklad právě na tomto stanovišti (což se dělo hned na startu u Makové panenky), prošly kolem a ani nemusely plnit žádný úkol. Došla jsem tedy k závěru, že od příštího ročníku (za dva roky) bude stanovišť jen 12. 
Skřítek „Naschválníček“ nám provedl několik vylomenin: vybil baterku v hodinách na startu a nedovolil ani náhradním hodinám, aby začaly ukazovat čas (začaly, ale až v 17 hodin), takže jsme na trasu posílali, jak nás napadlo. Špatně jsme domluvili občerstvení (moje komunikační chyba), takže jste mohli zakoupit jen minerálku v kalíšku. Schoval se nám repelentní sprej, proto byly na některých stanovištích pohádkové postavy sužovány komáry. 
Záměrem letošního ročníku bylo zapojit více děti a rodiče do plnění úkolu, proto každé dítě mělo místo vstupenky List pohádkového deníku, kam si mohlo (za malé dítě rodič) zapisovat, jaké postavy na kterém stanovišti byly a co se dělo mimořádného. Bonusem bylo hledání pokladu na vylosovaném čísle stanoviště, dále fotografování (za malou odměnu) a možnost napsat své přání (následně vhodit do obálky na určeném stanovišti). Některým účastníkům tyto úkoly nečinily žádné potíže, nešlo o to „vyplňovat povinně nějaké papíry“, ale spíš si vytvořit svůj vlastní deníkový záznam na památku. Chápu, že pokud šel jeden dospělý s dvěma malými dětmi, které samy ještě neumějí psát, mohlo to být náročnější. Ale Maková panenka nikomu hlavu netrhala, pokud v cíli ukázal, že nemá všechno vyplněno. Ostatně na tuto akci se chodí za zážitky a o ty snad nebyla nouze.
Reakce na některé kritické připomínky:
1. Proč je stále stejná trasa?
Tato trasa svou dostupností a délkou (ujdou i dvouleté děti), přístupností pro kočárky a možností blízkého zázemí (v MŠ) nejlépe vyhovuje. Jinou vhodnější nemáme. A pokud se akce koná ob rok, kolikrát ji dítě může maximálně absolvovat? Hádám 5x (když nevynechá ani jednou) a to jsou pokaždé jinak obsazená stanoviště, takže v tom nevidím problém.
2. Proč nebyly úkoly na každém stanovišti?
Chodí poměrně velké množství dětí a pokud chceme akci zvládnout za odpoledne a aby se na jednotlivých stanovištích netvořily velké fronty, musí být úkoly rychle plněny. Letos se tedy úkoly plnily „povinně“ jen na některých stanovištích a na jiných (bez odměny) se mohly plnit dobrovolně. Pro příští ročník chceme, aby se o splnění úkolu provedl nějaký záznam, příp. se získal žeton a v cíli se vše vyhodnotí. Někdo měl problém s tím, že děti plnily úkol každé na jiném stanovišti. Ale o tom život je, ne vždy je všechno pravidelně rozděleno a na nás pak je umět to dítěti správně vysvětlit. Ostatně – úkoly mohly plnit obě děti (odměnu však dostalo jen jedno, to druhé pak na jiném stanovišti). Na některých stanovištích však plnily úkoly všechny děti a dostaly i odměnu (piráti, indiáni, u perníkové chaloupky).
3. Svítící brčka (poklad) nebyla vhodná.
Ano, uznávám, že by to bylo lepší na večerní akci. Ale náramek, i když se zlomil a navlékl na ruku, večer ještě svítil. A že někdo nevěděl, co to je? Mohl se zeptat v cíli…
4. Proč odměny pro děti neodpovídaly ceně 20 Kč (za vstupné)?
Teď se musím usmát . Ne vše se dá materiálně měřit, ale dítě dostalo perníček, samolepku 3D, brčko, pozlacený kamínek (i zlatá barva něco stojí), dřevěnou indiánskou placku, svítící náramek, tetování na ruku a to nepočítám práci a čas strávený dobrovolníky po celé odpoledne na stanovištích (a přípravou před akcí, úklidem po). Navíc výtěžek z akce se celý využívá na nákup látek a ušití nových kostýmů (za jeden dáme minim. 1 500 Kč), dále na rekvizity, barvy apod. Nikdo z Klubu Pohádka si nevyplácí žádné odměny… Ještě to nestačí? Pravda, pokud jsme při minulých ročnících oslovili nějaké sponzory, bývaly odměny bohatší. Letos mi na to opravdu nezbýval čas (a i telefonování není zadarmo). Myslím si, že příspěvek 20 Kč je opravdu jen symbolický, navíc dospělí neplatili vůbec nic.
Velké poděkování:
Obci Milín za dotování činnosti Pohádky (Pohádkový les a Pochod broučků), paní Zajíčkové a paní Zoubkové za prodej vstupenek na startu, Pavlu Vošickému ml. a Láďovi – Kerykovi za posekání trávy a křovisek na některých stanovištích, fotografům a filmařům: Jirkovi Trnkovi ml., panu Severovi, Jirkovi Pižlovi a Elišce Reiterové. Všem účinkujícím na stanovištích. Jmenovitě budou uvedeni na stránkách Pohádky včetně fotodokumentace - http://www.milin.cz/kult-pohadka.php
Pozn. CD s fotkami z akce si můžete objednat v knihovně.

Výsledky ankety o nejhezčí stanoviště:
Hlasování dětí: na 1. místě Piráti, na 2. místě Perníková chaloupka, ostatní stanoviště na 3. místě-
Hlasování dospělých: na 1. místě Perníková chaloupka, na 2. místě Piráti, na 3. Vodníci. (Všechna stanoviště dostala alespoň jeden hlas.)

Ukázky nejhezčích Listů s osobním přáním – budou k vidění na prázdninové výstavě v CVA (2. patro), kterou chystáme na srpen pod názvem „Z pohádkových lesů, vod a strání“. Bude věnována historii Pohádkového lesa v Milíně (fotografie, články, některé kostýmy, vtipné cedule…) a chráněným rostlinám vyskytujícím se v okolí trasy Pohádkového lesa.