Obsah

Osada Konětopy

Osada leží asi 2,5 km severozápadně od Milína. Počátky osady Konětopy a několika sousedních vesnic jsou pradávné. Všeobecně se uvádí, že krajina kolem Konětop byla osídlena již v době bronzové, s tzv. kulturou knovízskou (nejmladší epocha doby bronzové).

.

Pozůstatky galského sídliště se objevují na jihozápadním svahu vrchu Levína, vlevo od polní cesty z Konětop k Buku, částečně i u cesty k Jestřabinci v úvalu mezi Konětopy a Jerusalémem. V letech 1933 a 1937 bylo podrobně zkoumáno nejstarší známé mohylové slovanské pohřebiště, v sousedství někdejší galské osady "Na Neckářích". V té době bylo odkryto přes 60 hrobů a nález byl považován za jeden z nejstarších tohoto typu v Čechách. Dřívější sídliště konětopské leželo poněkud východněji než dnes. 
Za velmi významné se považují nálezy z let 1934 - 35 v lokalitě "Na Zborovkách", kde byly objeveny 4 kostrové hroby z doby křesťanské, patrně z 11. století. 

V době galského osídlení již existovaly válečné a obchodní stezky. Některé z nich se později staly stezkami solnými. V krajině Konětop lze vystopovat starou cestu ze směru od Lazska k západnímu úbočí Stráže nad Slivicí a táhnoucí se přes Lešetice k Brodu, podél Jestřabince pak dále k pramenům Kocáby.

Místní název Konětopy je původu osobního. Zakladatelem osady mohl být nějaký "Koňata" či "Konotop" nebo "Konotopa". První písemný tvar dědiny je ze 13. století a zni "Conotopa". Výklad o tom, že tu kdosi "topil koně", nemá opodstatnění. 

Roku 1197 blahoslavený Hroznata, probošt kláštera tepelského, odkázal svoje jmění tepelskému klášteru. V té době můžeme předpokládat i existenci Konětop. R. 1216 se při prodeji příbramského statku včetně všech okolních majetků dostávají Konětopy pod panství biskupa pražského.V devadesátých letech 13. století byla ves za válek čtyřikrát vypálena a znovu postavena. Za vlády Karla IV. a správy arcibiskupa Arnošta z Pardubic zaznamenává jak Příbram, tak i 75 okolních vesnic včetně Konětop nebývalý rozvoj, a to jak v oblasti řemesel, tak i zemědělství. Po roce 1579 byly Konětopy přičleněny ke královskému statku dobříšskému, roku 1630 s ním prodány hraběti Brunovi z Mansfeldu.
Výčet historických událostí osady Konětop zpracoval spisovatel Jindřich Václav Bezděka v roce 1937. Pamětní kniha obce Konětopy byla založena v roce 1938. 

V závěrečných dnech 2. světové války se katastr obce Konětop stal místem, kde se odehrávaly poslední boje ve dnech 11. a 12. května 1945. 
Součástí milínské obce se Konětopy staly v roce 1976. 

Další informace