Navigace
Obsah
Sídliště a hornictví Milínsku
V padesátých letech se v Milíně začalo budovat sídliště. Stavělo se pro rodiny, které musely opustit své vesnice, zaplavené orlickým jezerem, ale také pro pracovníky rozvíjejícího se hornictví.
Sídliště
V padesátých letech se v Milíně začalo budovat sídliště. Stavělo se pro rodiny, které musely opustit své vesnice, zaplavené orlickým jezerem, ale také pro pracovníky rozvíjejícího se hornictví.
Hornictví na Milínsku
má velmi bohatou historii.
* Zlatonosný Líšnický potok (uváděný také jako Lesnice nebo Lestnyczie) pramení dvěma větvemi v katastru Milína. O dolování zlata v území Líšnického potoka nalézáme zprávu v zástavním listu krále Jana Lucemburského z r. 1338.
* Kolem r. 1540 se začalo dolovat u Milína na Vrančické hoře. Žíly, na nichž bylo dolováno převážně v žule, obsahovaly tetraedrit, dobývalo se zde stříbro a měď.
* Císař Rudolf II. vydal v r. 1579 majestát, jímž se stala Příbram svobodným báňským městem. Tento majestát upravuje i některé poměry na Milínsku.
* Připomeňme také velkou důlní katastrofu z 31. května 1892, kdy zemřelo 319 horníků, z toho také řada občanů Milínska.
* Milínsko bylo jednou z prvních oblastí Příbramska, určenou k průzkumu a těžbě uranové rudy.
* Od r. 1947 se zde objevují první geologové a technici, kteří dokumentují naleziště rudy. Na podzim téhož roku se zde zakládají první průzkumné šachtice. V dalších letech se provoz dále rozšiřuje a v okolí vznikají další šachty.
* V osmdesátých a devadesátých letech dvacátého století dochází k postupnému útlumu uranového hornictví na Příbramsku.
Autor: Obec Milín ©
