Obsah

Středověk a následující období

Milín kdysi patřil mezi velmi stará sídliště, ležící podél obchodní cesty nazývané Zlatá stezka. Milínem také procházela ještě jedna obchodní cesta, zvaná Linecká stezka. Všeobecně se předpokládá osídlení v lokalitě Milína již za vlády českého knížete Bořivoje II, a to r. 1101. 
 


hist_pecetCechovní pečeť z r. 1729 

Kolem původního dvorce, který podle volného výkladu stával blíže nynější Slivice, se postupně sdružovala osada. Tato osada však byla při husitském válečném tažení zničena a obnovena byla v lokalitě položené jižněji, blíže k vodnímu zdroji - na území dnešního Milína.

Původ názvu Milín
Prof. E. Ježek: Věřil bych, že kmen mil- je původu osobního. Máme osoby Milov, Milevo, Milina, Milovice, Milevice a podobně. Dvůr, jejž založil staročeský Mil, nazýval se Milóv (dvór), příslušníci jeho byli Milovici, resp. Milevici. Prof. Fr. Klíma: Jméno Milín vzniklo z osobního jména Milan, přehlasovaného v Milen, ale chybnou obměnou podle následujících změnilo se v Milín, jak čteme r. 1574, ale v době, kdy je prvé uváděno, totiž r. 1336, psáno je Milen. 

Milín patřil do kraje Prácheňského (hrad Prácheň u Netolic) a byl jako panství určen k ochraně hradu Kamýka. V Milíně byl jmenován manem Ubislav z Nerestce. Po založení Karlštejna r. 1348 byli manové přiděleni k tomuto hradu. Hrad a městečko Kamýk ztratily na významu. Milín se dostal do kraje Podbrdského. Prvním krajským hejtmanem byl František hrabě Čejka z Olbramovic, dalšími pak Jan Bořek Dohalský z Dohalic a hrabě Jan Nepomuk Chotek.



hist_archeo4Bronzové kování z Konětop, z rodinné pozůstalosti Jiřího Šedivého. Nález pochází z rukojeti pistole ze 16. - 17. stol. Uloženo v milínském muzeu. 

Jako karlštejnské léno držel Milín koncem 16. stol. Bedřich Maštovský z Kolowrat. Na jeho přímluvu byl Milín obdařen r. 1621 císařem Ferdinandem II. městskými právy s výsadou použití znaku a pečetě. Znakové privilegium, ačkoli není doloženo písemně, je prokazatelné na dosud existujícím mosazném typáři pečetidla s datem 1621. Milín patřil ke karlštejnskému hradu, později tvořil samostatné panství, než se stal majetkem císařským. V r. 1775 darovala císařovna Marie Terezie Milín jako královský vdovský statek Ústavu šlechtičen v Praze. Jednou z výsad a privilegií městečka Milín bylo "právo várečné" (1621). Milínský pivovar ukončil svoji činnost v r. 1942 a jeho posledním majitelem byl Vladimír Čaloun.


hist_pecet2Městská pečeť z r. 1621


Na stavbu milínského kostela zakoupila obec r. 1876 kontribuční sýpku, která patřila Hospodářské záložně v Příbrami. V r. 1887 arcibiskup Schönborn, který sem zavítal na návštěvu, svolil k přestavbě sýpky na kostel. Ten byl vysvěcen v r. 1892 



Autor: Obec Milín ©